Květy pouště a rozbitý počítač

Mému milému se odporoučel harddisk do křemíkového nebe. Dostali jsme se do situace, kdy máme na dva lidi jeden počítač. Navíc má můj milý i některé pracovní povinnosti, které nemůže dělat na americkém počítači, protože nemá nutné programy. Takže po návratu z práce máme na můj počítač dost přetlak, ve kterém vítězí nutnost nad lenošením. Proto dnes bude jen kratičký příspěvek. I když určitě stojí za zmínku, jak si člověk neuvědomí, jak moc soukromá věc je takový počítač, dokud se o něj nemusí dělit. A to je můj milý hodně chápavý uživatel a rozhodně mi nevypíná ani nepřepíná programy ani záložky v prohlížeči. No jo, když je člověku příliš dobře, osud mu prokáže velkou službu, když ho chytne za límec a vyhodí na mráz.