Začínáme...

Uf, tak jsem konečně tady. Od rozhodnutí k realizaci to zabralo jen něco málo přes půl roku, takže na mě celkem rychlovka. Trochu se navíc můžu utěšovat tím, že se důvod pro založení, tedy odjezd na dlouhodobou služebku, tak nějak odkládal, průběžně ztrácel v mlze a vykukoval vždy jen tak, aby mě udržel ve stálé pozornosti, ale neslíbil ani o trochu víc, než musel. Ale teď, cha, letenka v kapse... teda zatím v počítači, ale nic, co by nespravila tiskárna, že... hotel zarezervovaný, takže v sobotu tradáááá a letíme. Letíme vstříc teplým zítřkům. Vstříc nekonečnému slunci. Nekonečnému suchu. Rozžhavenému písku a betonu. Kaktusům vyšším, než jsem já. Listnatým stromům, které rostou bez listí. Vstříc místu, kde tráva roste jen kolem nejdražších hotelů a na dokonalých golfových hřištích. Místu, kde s lidmi ve vzájemné úctě a respektu žijí chřestýši a škorpioni. A určitě vstříc mnohým dalším věcem, které teď nedokážu ani odhadnout. A o tom všem a určitě i o mnohem více věcech tu budu psát. Snad. Pokud mi to vydrží. Známe svoje lidi.

A co dál? No, to se teprv uvidí. Takže nepřelaďujte na jiné frekvence a počkejte na pokračování.

Vaše Kerridaenn