Tonto Natural Bridge

Tento krátký výlet jsme si vyhlídli v pátek večer, po té, co jsme zjistili, že původně plánovaný výlet na otočku do San Diega je čiré bláznovství. Ono totiž na mapě to v USA všechno vypadá hned vedle, měli jsme reference, že někteří kolegové tam na otočku jezdí, tak proč ne my, že? Jenže pak jsme se zeptali strýčka Googla, na jak dlouho vidí cestu, a on řekl, že to bude přes 5 hodin. Což jako pro jednoho řidiče nic moc. Můj milý se mě sice snažil přesvědčit, že jet rovně po americké dálnici zvládnu i já, ale představa, jak se řítím rychlostí kolem 150 kilometrů v hodině (to abychom splnili plán) ve stroji, který ovládá spíš mě než já jeho... No, to jsem zamítla. A myslím, že se mému milému i ulevilo. Taky strávit v autě 11 hodin znamená, že na cokoliv samotného zbývá už jen opravdu málo času. Zas takoví šílenci nejsme. Ale co s načatým víkendem? Přece se nebudeme válet, když už jsme teda tady, ne? Takže jsme vybrali Tonto Natural Bridge State Park a dobře jsme udělali.

Konec Země se blíží

Je to tady, za chvíli nám Vogoni zbourají planetu, protože stojí v cestě mezihvězdné dálnici. Takže si připravte ručníky a začněte stopovat. Zítra to totiž přijde.

Nevěříte? Tak věřte - delfíni už opustili planetu, rozloučili se a poděkovali za všechny ty ryby. Podařilo se nám je u toho vyfotit.

Tady si můžete poslechnout, jak se delfíni loučili, je to přeloženo do angličtiny.

A nezapomeňte, zítra s sebou všude noste ručník, jeden nikdy neví (co je ale jistota, je to, že zítra je Ručníkový den, více detailů a popis, proč je ručník tak skvělý najdete v angličtině tady).

A kdyby všechno selhalo, tak otočte Stopařova průvodce galaxií na úplně poslední stránku, kde se dočtete to nejdůležitější:

DO NOT PANIC!

PS: Zítra je povinný film Stopařův průvodce po Galaxii, nebo povinná četba téhož, případně je možné si to poslechnout jako rozhlasovou hru. Každopádně byste neměli vynechat.

Americké záchody tajemství zbavené

Dnes si dáme trochu zábavy z jiného soudku, aby to tu nebylo tak výletově monotematické. Navíc jsme s mým milým nafotili vážně hodně moc a vůbec tak nějak příliš fotek, takže třídění mi nějaký ten čas, který se mi teď vůbec nedostává, zabere. Takže dnes pár slov o velmi podstatné části života, kterou každý považuje za zcela samozřejmou a zbytečnou jakékoliv zmínky. Záchody.

Downtown

Předminulý víkend jsme si udělali odpočinkově-konzumně-válecí, ale abychom se necítili zbytečně provinilí z propásnuté příležitosti se někam podívat, když už jsme teda v té Americe, vyrazili jsme aspoň do centra města. Podle mých omezených zkušeností z Houstonu a Phoenixu bych řekla, že centrum jakéhokoliv amerického města se pozná snadno - vyskytují se v něm více než dvoupatrové budovy. Jinde ve městě a na předměstích se takové věci, jako patra domů, nenosí. Za to v centru jsou přímo vyžadovány a nějaké ty výškové budovy a mrakodrapy jsou nutností. Takže jsme ráno o půl dvanácté - já říkala válecí... - chytili směr běžným pohledem z okna a vyrazili. Tady jsem si teda trošičku zapřeháněla, od nás je Downtown přes kopec, takže jsme chvíli jeli naslepo, ale brzo už nám bylo jasno, že směr jsme zvolili správný.

Apache Trail, část druhá

Tak tu konečně máme pokračování. Pro připomenutí, první díl najdete tady.

Po odjezdu z Goldfield Ghost Town, jsme se vydali tou pravou Apache Trail směrem k Rooseveltově přehradě. Podle Google map to mělo být nějakých 40 mil, což znamená v podstatě kousek. Čekali jsme klikatou cestu s krásnými výhledy. To se nám bohatě splnilo, tak se připravte na záplavu fotek.

Apache Trail, část první

Minulou sobotu jsme si střihli pravý a nefalšovaný road trip. Když už jsme totiž v té Americe, tak jsme se rozhodli, že to je ideální příležitost vyzkoušet si výlet, kdy se v podstatě nehneme od auta. Volba padla na Apache Trail Scenic Drive, neboli vyhlídkovou vyjížďku po Cestě Apačů. Strýček Google nám našel takové lákavé informace jako:

• jedna z nejmalebnějších vyjížděk (je tohle slovo vůbec česky? Překlady mi nikdy nešly, zvlášť u slov, která i v bežné řeči používám v angličtině) v celé Arizoně a nejen tam
• tato dobře sjízdná cesta poskytuje neuvěřitelné výhledy na kaňony, skály, pouštní rostliny a stromy (tak těm jsem teda moc neveřila), poušť a jezera (těm teda taky ne)
• dnes je cesta mnohem lepší než před pětadvaceti lety, v hlavě mi při vzpomínce na tehdejší výlet zní slovo "zrádný"
• dříve to bývala dostavníková cesta, teď je to prý hlavní spojnice mezi Phoenixem a Rooseveltovou přehradou

a podobně. No nevydali byste se tam hned?
A jak to bylo doopravdy, čtěte dál.